Kvalita veřejné dopravy se nepozná podle barvy vlaku, ale podle toho, jak dokáže obsloužit ty nejzranitelnější – lidi se zdravotním postižením, seniory a rodiče s kočárky. I když klasické rychlíkové vozy nejsou plně nízkopodlažní a vždy představují výškovou bariéru, rozdíl v tom, jak se s ní dopravci vyrovnávají, je propastný. Výměna dopravce na lince R10 v tomto ohledu přinese tvrdý návrat o několik dekád zpět. 

Současný standard (Bezpečné překonání bariéry díky hydraulice):
Současný dopravce standardně nasazuje modernizované multifunkční vozy řady Bbdgmee236. Tyto vozy jsou pro potřeby zranitelných cestujících speciálně uzpůsobené. Kromě klasických předsuvných dveří mají uprostřed vagonu vyhrazené speciální, široké dveře s integrovanou hydraulickou zvedací plošinou a prostornou toaletou uzpůsobenou pro vozíčkáře. Cestující je bezpečně a vodorovně vyzdvižen přímo do svého vyhrazeného prostoru. Překonání bariéry je tak maximálně důstojné a bezpečné. 

Budoucí realita u RegioJetu (Zastaralý mechanismus a nájezdová rampa):
Vítězný dopravce plánuje linku obsluhovat starými ojetými vozy řady Bmz 29-90.0. Jedná se původně lehátkové vozy Bcüm243 z Německa, které se vyrávěly již v roce 1962. Žádné moderní středové dveře s hydraulikou nemají. Nástup probíhá přes koncové nástupní plošiny se starým systémem zalamovacích dveří. Aby tudy vozík vůbec prošel, musí se dveřní mechanismus speciálně uvolnit a vyklopit. Místo bezpečné hydrauliky je navíc k dispozici pouze manuálně vyklápěná nájezdová rampa. Vyklopení této rampy je však možné pouze ve stanicích se širokými ostrovními nástupišti.
Použitelné to tedy je pouze v Praze, Hradci Králové a Jaroměři. V případě Nymburka a Poděbrad záleží jestli vlak zasatví u ostrovního nástupiště, nebo blíže u stanice. Pokud by vozíčkář potřeboval vystoupit v Chlumci n/C., České Skalici, Starkoči, Červeném Kostelci, Malých Svatoňovicích, nebo Trutnově, tak sjede z vagónu rovnou do kolejiště, ve Rtyni by zase sjel přímo do příkopu a ve Velkých Svatoňovicích by to ani vysunout nešlo. Výsledkem bude, že bude muset vozíčkáře několik lidí z vagónu vynést, což je dosti ponižující. 

Tvrdé dopady na zranitelné cestující:

• Ponížení a rampa končící v příkopu:
  Zastaralý systém RegioJetu je použitelný pouze ve velkých uzlech (Praha, Hradec Králové, Jaroměř). V Nymburce a Poděbradech záleží na konkrétní koleji. Pokud ale vozíčkář potřebuje vystoupit v Chlumci nad Cidlinou, České Skalici, Starkoči, Červeném Kostelci, Malých Svatoňovicích nebo Trutnově, sjede z rampy rovnou do kolejiště. Ve Rtyni v Podkrkonoší by sjel přímo do příkopu a ve Velkých Svatoňovicích rampu kvůli prostoru nepůjde ani vysunout. Výsledkem bude, že vozíčkáře bude muset několik lidí z vagonu ručně vynést, což je v 21. století naprosto nedůstojné. 

• Fyzická bariéra pro seniory a kočárky:
  Ačkoliv schody do vagonu musí cestující překonávat u obou dopravců, rozdíl v samotném nástupu je propastný. Zatímco současné vozy nabízejí moderní, široké dveře a prostorný nástupní prostor, u starých ojetin z 60. let čeká rodiče s kočárky nebo cestující s bolavými klouby boj s úzkým profilem starých zalamovacích dveří. Složitá manipulace s tímto zastaralým mechanismem a vyklápěním rampy v případě cesty handicapovaných se navíc dramaticky protáhne, což při napjatých jízdních dobách na jednokolejce opět ohrozí včasné odjezdy vlaků. 

• Stísněné podmínky ve voze:
  Zatímco moderní vozy nabízejí pro handicapované velkorysý prostor, původní konstrukce starých ojetých vozů nenabízí srovnatelný komfort ani volnost pohybu. Ministerstvo dopravy tak svým rozhodnutím vrací kvalitu cestování pro zranitelné skupiny o desítky let nazpět.